Úspory … dosahujete jich? Opravdu? Jste si jistí?

Zeptáte-li se takto nákupu, uslyšíte ve 100% případů „…jasně, máme výsledky, tabulky, prezentace…“. Pokud se zeptáte CFO, jak pomocí úspor vzrostl zisk, nebo obchodu, jak jim úspory v nákladech pomáhají být konkurenceschopní na trhu, pak už tak jásavou odpověď nedostanete vždy.

Tak kde je problém? Úspory se dosahují, ale nejsou vidět …?!

Nejdřív krátce co to jsou, ty úspory. Vykazování úspor a jejich obhajování je málo oblíbená disciplína nákupních oddělení. Nebudu tu rozebírat metodiky, ale vždy je to více či méně úspora proti trhu, nebo proti minulosti (kde se vývoj trhu projevuje). O oprávněnosti jednotlivých metodik je vždy silná diskuze. Často proto, že padají otázky jako „uspořili jsme, nebo šel trh dolů?“, „uspořili jsme, když nám dodavatelé zdražili méně než ostatním?“, „kdo dosáhl úspory – nákup nebo jiné odd.?“.

Co je ale úspora pro firmu? Pro majitele, pro akcionáře? Dovolím si tvrdit, že pro ně jediná reálná úspora je ta, která počítá utracené peníze proti těm, které byly plánované, tedy „úspora proti budgetu“. Proč? Protože někdo vytvořil plán, který počítá s příjmy a výdaji a najednou je těch výdajů méně. A to jsou peníze, o které navýšíte zisk, nebo je použijete jinak pro potřeby firmy. Ano, můžeme se bavit o tom, jak je plán dobrý, jestli jen kopíruje loňské čísla, nebo uvažuje o změnách na trhu jak prodeje, tak nákupu. Ale princip je pořád stejný – takto jsme počítali, že to bude, a takto to je.

A TEĎ K TOMU NEJPODSTATNĚJŠÍMU. Dosahujete takových úspor? Opravdu? Jste si jistí? Důvod mých otázek je zkušenost. Ano, často dobře pracující nákup dosáhne opravdu lepších cen a podmínek, které přinesou možnost plánované množství zboží a služeb koupit lépe. Ale tím role nákupu zpravidla končí. Uspoří šéfové cost center, kteří ale nejsou vlastníci firmy nebo top management. A tak, pokud nemají firmou dobře nastavené procesy, tyto úspory utratí neplánovaně, a tedy firma pak nakonec nemá úsporu ŽÁDNOU!

A v tomto jednoduchém principu bývá často největší problém. Firma prostě utratí, co plánovala, protože k tomu šéf cost centra přistoupí obvykle stylem „…zbylo, tak co si za to koupíme“. A nakoupí něco, co je zbytečné, nebo případně užitečné pro jeho oddělení, ale rozhodně ne to nejlepší, za co by mohla vydat peníze celá firma (nebo si navýšit zisk).

Dobře, problém je pojmenován, co teď s tím. Dovolím si tvrdit, že neřešit ho je chyba. A vyřešit ho tím, že se budou vykazovat budgety na úrovni množství nákupů a při snížení jednotkových cen se úspora celá cost centru sebere, je také chyba. Nemotivuje šéfa cost centra šetřit, v nejhorším případě vede ke korupci, protože je pro dotyčného lepší dát peníze dodavateli a čekat od něj „všimné“.

Zkušenosti firem, které se tímto zabývají (a je jich bohužel celkem málo), jsou:

  • plánovat v objemech množství a vykazovat úsporu proti budgetu při každém nákupu/objednávce
  • úsporu stáhnout z cost centra do firmy např. z 80% a použít dle rozhodnutí managementu
  • zbývajících 15% nechat v cost centru a nejlépe použít na bonusy do platů pracovníků oddělení dle daných KPI – nic jiného je nebude motivovat více šetřit

Tři jednoduché kroky k obrovskému přínosu do výkonnosti firmy.

Děláte to také tak? Nebo jinak? Nebo jen úspory vykazujete, ale nepoužíváte k prospěchu celé firmy? I o tomto se budeme s experty bavit na Procurement academy .

Budu rád za Vaše komentáře, zkušenosti, polemiky. Přiveďte sem Vaše Váš management, ať se přidá do diskuze. Pěkný den přeje, Tomáš Koutek KRC partners

RSS Google+ YouTube LinkedIn O nás Kontakty Reference